Nikolka měla mít ve školce karneval.
Téma: Pohádkové bytosti a zvířátka.
Nejen od Nikolky jsme si vyslechla důrazné připomenutí, že nesmí být NIC bojového. Žádní SpiderMani, želvy Ninja, BadMani. Nic takového. (Buď chce paní učitelka přimět maminky k tvořivosti nebo je to opatření proti případnému řádění těchto super hrdinů. Jedna paní učitelka je už totiž déle nemocná...)
To by neměl pro nás být problém. Říkám si: "Letos ani nic vyrábět nebudu, máme toho doma dost.... Nikolka bude chtít jít jistě za princeznu (šaty z Vánoc nosí denně) nebo vílu (lze využít stejné šaty, jen přidáme křídla a hůlku - také máme). Pokud ne, máme přece v zásobě kočičí čepičku, dinosaura, berušku, čarodějnici, rytíře.... Neustále tvoříme nějaké převleky.
A tak jsem Nikolce předložila návrhy, za co vše by mohla jít. Popřemýšlela a odpověděla jednoznačně:
"Mami, půjdu za sýkorku..." Hotovo, tečka, konec diskuze :-). Nevadí, času dost, ještě jí to rozmluvím. Absolutně nevím, jak bych tvořila právě sýkorku???? (Tu si velmi oblíbila při návštěvě v Olomouci.....děkuji děvčátka :-))
Je den před karnevalem, Nikolka názor nezměnila. Zapínám mozkové závity a opět se přesvědčuji, že v časovém pressu jsme schopna i něco vymyslet. Hurááá, něco mě napadlo, jdeme nakoupit krepové papíry a pár peříček. Přijela babička, takže si to s Nikolkou naplno užíváme, jelikož je o Tobiáška-záškodníka postaráno. Tavná pistole je opět náš největší pomocník, zvládáme to i bez šicího stroje :-). Jednoduše, rychle... Babička se snaží vylákat děti ven a tak nabízí návštěvu cukrárny. Nikolka odmítá, i přes cukrárnu chce pomáhat.
Škrabošku tvořím sama, s kostýmem mi Nikča velmi pomohla. Stihly jsme pouze přední část a večer odcházíme s Honzíkem do kina - musíme využít vzácné hlídání. Po příchodu dodělávám zadní díl, dolaďuji detaily, chystám vše potřebné do školky. Ulehám unavená, ale velmi spokojená s našim výsledkem v 1:30.Nikolka ve 4:00 přichází do ložnice se zimnící. Zjištuji, že dost hicuje. Měříme teplotu. 39,6°C. Paráda. Co to zase je?????
Je jisté, že na karneval se nejde....nevadí. Hlavně ať je v pohodě. Nikolka mi v horečce líčí, jak tam teď v tělíčku lítá hrozně rychle ten poručík a organizuje likvidaci bacilů. (Ať žije seriál Byl jednou jeden život:-)). Sama mluví děsně rychle: "Víš mami, to lítá takhle rychle: Vžunk, vžunk....." Po utlumení horečky už poručík lítá jen: Vžžžžžuuuunnnnkkk, vžžžžžuuuunk.....:-)Závěrem musím uznat, že jak se mi do toho dělání tentokrát nechtělo, nakonec jsme si to moc užila. Jsmm vděčná Nikolce za výzvu, kterou pro mě připravila. Studovala jsem i barevnost sýkorky:-). Sama bez jejího podnětu bych takovou masku nikdy nevytvořila. Masky jsou (alespoň pro mě) fakt super tvoření. Člověk se na tom parádně vyřádí :-)))
Tady je výsledek.....
P.S. Nyní je týden poté, co jsme tvořily. Nikolka má stále teplotu, kašel, šílenou rýmu a pobolívají ji ouška..... Tobík v tom od pátku jede solidárně také - bez oušek. Zdá se, že nemoc je téměř na ústupu, ale táhne se to.....
Nikdo mi neřekl, že sýkorky přenáší ptačí chřipku.....
