Náš první jarní den s mašlí

Dnešek byl pro nás opravdovým PRVNÍM jarním dnem. Po téměř 2-týdenní interiérové zábavě (ufff) jsme dnes konečně mohli vyrazit na malinkou chvilku ven. Byla jsme dost natěšená,  i přesto mě kapku rozhodila diskuse s Nikolkou na téma MALÉ kozačky versus normální boty. Po čtvrt hodině nakonec ne příliš ochotně svolila a ty "správné" boty si obula. (Na sekundu mě problesklo hlavou, zda snad nebyla lepší ta interiérová zábava - NEEEE.)

Vše ale bylo jak mávnutím proutku zapomenuto, když Nikolka vysmahla PRVNÍ v praxi aplikovanou, zcela samostatně a dobrovolně vytvořenou MAŠLI. (Autor foto: Niki) 

Oba se na chodbě chovali jak dostihoví koně před vypuštěním na trať. Nikolka ještě pronáší nechápavý dotaz, zda jsme nezapomněli kombinézu....PŘIPTAVIT, POZOOOOR.....

START! Stádo vypuštěno!

Zdá se mi to nebo ne, oni tak hrozně vyrostli.... To jarní oblečení, to že Tobík už chodí, ta vzájemná spolupráce, radost, že jsou venku, nemohla jsem z nich spustit zrak.  

 Tobík byl venku jak Alenka v říši divů. 2x už tedy "šel" na parkoviště, ale tohle bylo něco úplně jiného. Může se zastavit u každého kamínku, větvičky, auta, popelnice. A hlavně běhat si kam se mu zachce (téměř)....
Nikolka zkušeně ukazuje Tobíkovi veškeré "novinky", vysvětluje pravidla silničního provozu, které bratr tedy vůbec nechápe. Já pro změnu vysvětluji Nikolce jednoduché pravidlo týkající se letících kamínků...

Tobík se poté nechal zlákat tvarohovou taštičkou a usedá téměř dobrovolně do kočáru. Usíná jak špalek.
S Nikolkou stříháme větvičky zlatého deště a spokojené se vracíme domů. Byla to paráda :-)