Olomoucké přírustky

V první řadě chci těm, s kterými se nevídáme tak často, popřát dodatečně mnoho štěstí a zdraví do nového roku. 

Na našich stránkách, jak jste si jistě všimli, se v tomto roce rozjíždíme kapku pomaleji.  To především díky tomu, že se vlastně téměř nic nedělo. Nikolky se koncem roku chytnul nějaký fujtajblík streptokok, a i když vypadala i se chovala velmi zdravě, nechtěl se jí pustit. Nechodila do školky a my nikam raději nejezdili. Výborná kombinace, následky nebudu rozebírat.....:-)

O to víc jsme se těšili na návštěvu Olomouce, kde jsme nebyli 3 měsíce. 

"Miminka" Emmička s Violkou nám jaksi povyrostla, že?

 

 

Návštěvu jsme "načasovali" výborně, jelikož se den před našim příjezdem narodilo nové hříbátko. Proto jsme s radostí navštívili i koňskou část Minxovic rodiny. Tentokrát se nejezdilo, jelikož koníci byli po očkování a tak jsme každého osobně pozdravili v boxu. Nikolka i Tobík byli na můj vkus až moc nebojacní. Nikolka si od každého koníka nechala ožužlat svůj klobouček, stála trpělivě před nimi, jako by tam chodila denně.....

Jelikož to píši opět se zpozděním, co není na fotkách si nepamatuji....:-))

Vlastně ano, matně si vybavuji, že Nikuška byla jaksi více drzá a hrozně se předváděla. Proto se ani nedivím, že se můj chrapot, s kterým jsem do Olomouce přijela, zlepšil jen velmi nepatrně.
Z Olomouce jsem s dětmi odjela rovnou na hory do Rokytnice a o tom zas příště:-)