neděle 14. března 2010

Recept na milé děti



Tuhle si to tak Nikolka míří ze záchoda a říká mi něco o prkýnku. Hrkne ve mě a 4x se znovu a znovu ptám, cože? Slyším dobře??? Kroutí hlavou a 4x to trpělivě vysvětluje nechápající matce. HA!!! Opravdu řekla R. Už neříká plkýnko.... Není to ještě úplně dokonalé, ale zlepšuje se každým dnem a dokonce si velice oblíbila používání slůvka PROSÍM :-). (Pozoruji stejnou věc jako např. u Terezky, začíná používat "R"všude, např. teprota.)

Zdá se, že to bylo přesně to, co už dlouhou dobu hledala. Potřebuje být (jako každý a především jako bratr Tobík) neustále chválena. A teď to má. Má něco, čím trumfne bráchovo chození. (Tobík už začal chodit po nohách, do teď praktikoval chůzi po kolenou.)

Chválíme HO když chodí, JÍ zase když mluví.

Síly jsou vyrovnané = sourozenecké vztahy předpisové (téměř).

Že bychom to aplikovali i u rodičů? :-)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Ale to "prdlajs" ji šlo do telefonu nejlépe!!!
Helena